Evropská plemenná kniha rodu Osteolaemus sp. pro rok 2014

V polovině letošního roku byla publikována poslední verze Evropské plemenné knihy pro rod Osteolaemus sp. Knihu od jejího začátku, první verze byla publikována v roce 2007, vede Fabian Schmid, zoolog ze ZOO Lipsko. Zde je nutné vyslovit Fabianovi velký dík a obdiv, jak se s početnou a geneticky komplikovanou populací krokodýlů čelnatých v Evropských chovech vypořádal. V následujícím příspěvku jsou uvedena některá zajímavá data z této knihy.

Na počátku knihy uvádí souhrnná tabulka mimo jiné, že aktuálně bylo v Evropě chováno k 31.12.2014 245 jedinců. Z toho bylo 57 samců, 79 samic a 109 jedinců nemělo určené pohlaví (57.79.109). Z celé této populace pocházelo 171 jedinců z odchovů v zajetí, tj. 69,8 %.  Celkem kniha zaznamenává data od 771 jedinců, které se podařilo autorovi dohledat. Jejich soupis podle plemenných čísel je uveden na 39 stranách. Následuje seznam nových přírůstků, odchovů z roku 2014. Celkem se odchovalo 60 mláďat a na odchovech se podílelo 9 chovatelů. Během roku uhynulo 13 zvířat a z toho byla jen 3 zvířata starší jak jeden rok, ostatní byla mláďata, která uhynula dříve jak za rok po vylíhnutí. V dalším přehledu se dozvíme, že během roku změnilo majitele 34 jedinců. V celé Evropě je chován pouze jeden jedinec (samec) druhu/poddruhu „osborni“. Od roku 1999 je umístěn v ZOO De Santillana ve Španělsku. Soupis aktuální populace podle jednotlivých držitelů (51 institucí) druhu/poddruhu „tetraspis“ je uveden na dalších 10ti stranách knihy. Podle dříve provedené genetické analýzy jsou v knize zvlášť uvedeni jedinci západoafrických forem. Celkem se jedná o 20 zvířat ve 12 institucích. Následuje přehled hybridních jedinců, podle jejich chovatelů. Celkem 48 zvířat ve 23 institucích. A poslední soupis uvádí přehled dosud geneticky netestovaných jedinců, což je 12 krokodýlů v 7 institucích.

Celkový pohled na taxonomickou situaci v Evropské plemenné knize ukazuje na postupně se zlepšující stav od počátku vedení knihy do konce loňského roku. Přihlásily se a do knihy byli zaregistrovány nové instituce nebo i privátní chovatelé. Někteří chovatelé, již registrovaní, ale dosud s geneticky netestovaných jedinců, doručili k testování vzorky krve. Vzrostl sice počet hybridů z 37 na 48 jedinců, ale vzhledem k celkovému nárůstu populace především díky úspěšným odchovům formy „tetraspis“, celkové procento hybridů v populaci  pokleslo z 19,8 na 19,6%.  Procento geneticky čistých jedinců formy „tertraspis“ v celkové populaci tím stouplo z 64,2 na 66,1 %. Pro jednotlivé genetické typy autor hodnotí situaci a navrhuje obecné doporučení.

1)     Populace z povodí řeky Kongo – „osborni“

Jelikož je zastoupena jen jedním jedincem (samec v ZOO Santillana ve Španělsku), nedoporučuje tuto formu v Evropě chovat. Pokud se ukáže, že v populaci, která je chována v USA je více jedinců tohoto typu, pak toto zvíře poslat do USA.

2)     Populace z povodí řeky Ogooue – „tetraspis“

Největší skupina v rámci plemenné knihy. Téměř dvě třetiny všech zvířat (66,1 %). Chováno v 51 institucích. Nárůst populace díky úspěšným odchovům. ZOO Košice poprvé odchovala a zde se jednalo o F2 genraci. Celkem bylo v roce 2014 41 žijících zakladatelů nebo potenciálních zakladatelů. Genetická diverzita se od roku 2011 zvedlo z 93,6 % na 95%. Doporučení je chovat tento taxon a dbát toho, aby se zbytečně nemnožila zvířata, která nemají zcela jasný genetický původ.

3)     Populace západoafrických forem – WAI a WAII

Z celé populace plemenné knihy je původem ze západní Afriky 7,7% jedinců, což představuje 20 kusů ve 12 institucích. Doporučení je tyto jedince rozmnožovat, ale v malém počtu, jen když bude předem známo, kam mláďata bude možné umístit. Pokud se prokáže, že je podstatný rozdíl mezi genetickou linií WAI a WAII a že existuje i geografická separace těchto linií, pak zastavit chov, vyčkat na výsledky genetického hodnocení populací v severoamerické asociaci (AZA) a pokud zde bude existovat malá populace čistých zvířat linie WA II, pak poslat tato zvířata tam.

4)     Populace hybridních zvířat

Především díky zastavení rozmnožování hybridních jedinců, klesl počet hybridů v populaci z původních 33,9% až na dnešních 19,6%. Absolutně ale počet těchto zvířat vzrostl z 37 na 48. Což byla nově registrovaná zvířata a přispěl tomu i jeden odchov v Les Sables d’Olonne. Doporučení je nechovat žádné hybridy.

5)     Populace netestovaných zvířat

Procentuálně počet netestovaných zvířat za existenci plemenné knihy klesl z 7,5% na 4,9%. Jedná se o  12 jedinců (2.5.5). Zvířata jsou v plemenné knize registrována, ale dokud nebudou geneticky vyšetřena, musí se na ně pohlížet jak na hybridy a držitelé by je neměli množit.

V plemenné knize dále následují tabulky, ze kterých lze vyčíst jaká je věková skladba celé populace, v kolika letech se začínají krokodýli množit, jak stará samice se ještě rozmnožila, která za svůj život odchovala nejvíce mláďat a další statistické zajímavosti.  Vše zvlášť pro jednotlivé taxony.

Následující kapitola je věnována genetickému souhrnu. Pro jednotlivé taxony, případně vybraná zvířata je vypočítán koeficient příbuznosti. Zvlášť, podle taxonů, jsou uvedeny další genetické veličiny, které vypovídají především genetickém stavu sledované populace.

Zajímavá je jistě i závěrečná tabulka „Chovatelské úspěchy“. Zde je přehledně podle roků (1985 – 2014),  jednotlivých taxonů a  chovatelů uveden počet odchovaných mláďat.

Knihu uzavírají čtyři a půl strany příslušné literatury a dlouhý seznam adres uváděných chovatelů. Celkem má kniha 147 stran.

Každopádně  Evropská plemenná kniha poskytne každému zájemci o krokodýly řadu zajímavých údajů a kdo někdy zpracovával podobný dokument, ještě navíc musí ocenit Fabiána, za preciznost se kterou knihu zpracoval a vede.

Dle  „European Studbook for the Genus Osteolaemus sp. (African Dwarf Crocodiles) 2014″ zpracoval  Pavel Moucha