Nejdražší krokodýli na světě II

Budou tomu téměř tři roky, kdy jsme si na czechcrocs.cz zrekapitulovali jak je tomu s nejdražšími krokodýly na světě. Dnes již víme, že nejdražší nejsou ti nejvzácnější a nejohroženější, nýbrž bílí.

A ti nikde ve volné přírodě nežijí. Důvodů je několik. Líhnou se jen velmi vzácně. Obecně se z celkového počtu vylíhnutých mláďat dospělosti dožije jen asi 1–2%. Ostatní většinou padnou v průběhu dlouholetého dospívání za obět nejrůznějším predátorům. Aby mláďata přežila, musí být nejen ostražitá, ale snažit se být i nenápadná. To je při zářivě bílém zbarvení úkol takřka nemožný a pokud užv přírodních podmínkách přijdou na svět, přežijí jen několik dnů, nanejvýš týdnů. Navíc jsou extrémně citlivá na přímý sluneční svit. I když je albinismus znám u několika druhů krokodýlů, nejznámější jsou zřejmě aligátoři severoameričtí. A kde se vlastně albinotičtí aligátoři vzali?

 

Gerald Savoie provozuje v americké Louisianě klasickou, komerční aligátoří farmu. Má přidělenou vládní licenci, opravňující ke každoročnímu sběru určitého počtu v přírodě nakladených vajec. Ta jsou dolíhnuta v inkubátoru a poté co povyrostou, musí být 20% mláďat vráceno zpět do přírody. V roce 1992 byl pan Savoie nepochybně překvapen, když se mezi líhnoucími aligátorky objevilo i několik albínů. V průběhu dalších let jich postupně vylíhl celkem dvacet. Okamžitě se stali žádanou atrakcí, zejména privátních teraristických expozic a jejich cena se pohybovala v astronomických výškách. V poslední době ovšem došlo k rozmnožení již dospělých albínů a cena poněkud poklesla. Loni zakoupila dva polovzrostlé exempláře i známá francouzská krokodýlí zoo v Pierrelatte. Cena? Údajně 30 000€ za kus… . Odhaduje se, že v současnosti žije na světě okolo 70–90 albinotických aligátorů.

 

Aby to ale nebylo tak jednoduché, existuje ještě druhá forma bílých aligátorů. Jde o leucistické aligátory, pocházející rovněž ze snůšky ve volné přírodě, shodou okolností také ve státě Louisiana. Na svět přišli v roce 1986. A jaký je vlastně rozdíl mezi albinotickým a leucistickým aligátorem? Kupodivu je patrný už na první pohled. Albíni jsou opravdu sněhově bílí, mají růžové až načervenalé oči, světlonké narůžovělé mapy jsou patrné zejména na hlavě. Leucistik je spíše žlutobílý, řekněme v barvě slonové kosti, na těle a zejména na hlavě může mít hnědavé až černé skvrny. A co je nejzajímavější; má modré oči! Zdá se, že jsme se konečně propracovali k tomu úplně nejdražšímu krokodýlovi. Leucistických aligátorů žije totiž na celém světě pouze dvanáct. Z toho jedenáct samců. Čtyři dospělé samce vystavuje ve zvláštní expozici Gatorland v Orlandu na Floridě. Ve svém chovu má i dvě běžně zbarvené, ale heterozygotní samice, takže pokud sečasem zadaří úspěšné spárování, počet leucistických aligátorů o něco naroste.

 

A jaká je tedy aktuální cena? Těžko říct. Existuje-li celosvětovějen tucet exemplářů, běžně se s nimi zřejmě neobchoduje. Nicméně,pokud by se některý ze současných majitelů rozhodl svůj modrooký unikát odprodat, dala by se očekávat nabídková cena od 100 000 USD výše.

A ještě jedna zajímavost na závěr. Dle tvrzení Gatorlandu (který ovšem chová výhradně leucistické a nikoliv albinotické aligátory) mívají albíni často zdravotní potíže, řada z nich se nedožije dospělosti, prý bývají neduživí, mívají pokřivené čelisti a stejně tak i osteodermy na povrchu těla. Naproti tomu, leucističtí aligátoři jsou velcí, modroocí, zdraví, silní, vitální. Nepřípomíná vám to něco…?

 

 

Text a foto: Libor Kopečný