Článek o stavbě krokodylárny

Vážení přátelé, jsem rád, že se mohu touto formou s Vámi podělit o své zkušenosti se stavbou teráríí pro své svěřence, krokodýly čelnaté a kajmánky hladkočelé. Stavba probíhala od února 2009 do září 2010. Před rekonstrukcí z původní budovy zbylo jen obvodové zdivo, střecha a dřevěný strop. Článek jsem rozdělil do jednotlivých, níže uvedených kapitol.

1– Budova, ve které se terária nacházejí:

Jedná se o budovu, která byla postavena v v roce 1975 a byla původně určena pro chov papoušku. Vnější rozměry budovy jsou 9×4.30 m, obvodové zdivo je složeno ze škvárových tvárnic, dutých a částečně plných cihel. Střecha budovy je tvořena vlnovkam z eternitu. Budova je svými nejdelšími stranami orientována sever-jih. Ve směru na sever byly ponechány 4 skleněné neprůhledné výplně ze skleněných tvárnic (luxferů)o jednotlivém rozměru 76×50 cm. Na jižní straně byly tyto výplně vybourány a nahrazeny dvěmi plastovými okny a uprostřed plastovou skleněnou výplní o jednotlivém rozměru 80×70 cm, pro přirozené osvětlení terárií. Na této straně jsou rovněž vstupní dveře do celé budovy, které jsou zateplené.

 

 

 

 

Vnitřní část budovy je rozdělena zděnou příčkou na dvě místnosti, technickou, do které se vstupuje vchodovými dveřmi a místnost s dvěma terárii, do které se vstupuje dveřmi z technické místnosti. Místnosti jsou vysoké 2 m. Podlaha v celé vnitří části je z betonu o síle cca 12 cm. V místech budoucích bazénu, je beton vyspádován k souším. Původní omítka na stěnách byla zčásti sundána a obnovená novou. Po vyschnutí byly vnitřní stěny napenetrovány a následně opatřeny vrstvou flexibilního lepidla na obklady, do které byla vložena perlinka. Po zaschnutí následovala další hladká vrstva tohoto lepidla. Poslední vrstva je opatřena rovněž flexibilním lepidlem, které bylo nanášeno na stěnu dřevěným hladítkem, pomocí kterého jsem vytvářel hrubou strukturu, tvořící plastický povrch. Tato struktura se samozřejmě nenachází pod dlažbou, kterou jsou obloženy z části vnitřní prostory terárií.

 

 

 

 

Strop v místnosti s terárii je tvořen původním dřevěným stropem, ošetřeným nátěrem luxolu. Nad tímto původním stropem je ještě položena vrstva cca 10 cm skelné vaty. Na tento dřevěný strop, byly vruty, připevněny střešní latě a mezi ně byly přišroubovány desky z polystyrenu o síle 3 cm. Nasledovala vrstva tepelné hliníkové folie s reflexivními a parotěsnými vlastnostmi, která byla pomocí sponek připevněna ke střešním latím. Tato folie nahradí běžnou izolaci o síle 3 až 5 cm a odrazí až 95 % sálavého tepla zpět do místnosti. Na takto připravený strop byly ke střešním latím připevněny nainpregnované palubky a k těmto jako poslední vrstva přišroubován zelený tvrzený polystyren se zámkem. Strop v technické místnosti je tvořen původním dřevěným stropem, vrstvou hliníkové folie a fasádním polystyrenem o síle 5 cm.

 

 

 

 

2 – Místnost s terárii:

Než začnu popisovat místnost s terárii, musím uvést, že nežli byla postavena příčka mezi technickou místností a místností s terárii, musely být na místě jednotlivých budoucích terárii umístněny hotové bazény. Po výstavbě příčky by nebylo možné je do teráríí nijak dostat.
Místnost s terárii má rozměry 6,30×4,30 m a je rozdělena na obslužnou chodbu, 6,30 m dlouhou a 1 metr širokou, orientovanou při severní stěněmístnosti a dvě terária orientováná k jižní stěně místnosti. Vlastní terária od obslužné chodby odděluje stěna, kterou tvoří vybetonovaný základ ze ztraceného bednění, 5 sloupů z vybetonovaného ztraceného bednění, vysokých 1,60 m. Prostor mezi sloupy je od podlahy vyzděn tvárnicemi QPOR v šíři 25 cm, pod pozorovacími okny do výšky 80 cm, pod vstupními dveřmi do výšky 64 cm.Horní prostor mezi terárii a chodbou je volný. Obě terária jsou od sebe odddělena stěnou z QPORU širokou 20 cm a vysokou 1,60m. Celou místnost lze odvětrávat buď mikroventilací v oknech, nebo dvěma větracími průchody o průměru 125 mm, umístěnými v obslužné chodbě. Do těchto větracích průchodů lze dodatečněpřidělat elektrický ventilátor. Myslím si však, že bude dostačovat přirozená ventilace.

 

 

 

 

3– Terárium pro kajmánky hladkočelé

Celkové rozměry terária jsou 2.70×3 m. Podlaha v teráriu je izolovaná proti vhkosti lepenkou, pod bazénem je položen tvrzený polystyren o síle 3 cm. Bazén je polypropylenový, svařovaný, zelené barvy o rozměru 2,5×1,70×0,40 m. V místech, kde dvě stěny bazénu přiléhají ke zdi, byl ponechán cca 8 cm prostor. Po rozepření bazénu byly vnější stěny obloženy 3 cm tvrzeným polystyrenem a zbylý prostor vyplněn po horní okraj betonem, vystuženým dráty do betonu o průměru 1 cm. Dvě zbylé stěny bazenu byly rovněž obloženy uvedeným polystyrenem a následně obezděny tvárnicemi QPOR. Na tyto stěny bazénu, pak navazují dvě souše a kladiště. Jedna souš, nevytápěná, je rozměru 1,80×0,47. Vnitřní prostor souše mezi bazénem a jižní stěnou místnosti byl vyplněn pískem. Horní část byla zalita betonem o síle 10 cm s mírným spádem k bazénu. Na tento beton byla nalepena dlažba o rozměru 30×30 cm.

 

 

 

 

4– Terárium pro krokodýly čelnaté

Celkové rozměry jsou 3,20×3 m, bazén je velikosti 2,70×1,80 m, souš je pouze jedna, vyhřívaná o rozměru 1,90×1,30 m. Kladiště je rozměrů1,15×1 m x 0,50 m, vyplněné pískem. Pohled do terária je tvořen plastovým oknem velikosti 1,40×0,74. Veškeré ostatní vybavení tohoto terária je stejné, jako u terária pro kajmany. To platí i o pracovních postupech.

 

5– Místnost s technickým vybavením

Tato místnost o velikosti 2,20×4,20 m, je vlastně vstupní halou do celé budovy. Nachází se v ní zásobník na ohřev teplé vody ( 80 l ), elektrokotel Protherm 12 kW a bazénová písková filtrace. V budoucnu zde bude umístěn mrazák, dřez a stůl na zpracování potravy.

 

6 – Osvětlení, vytápění budovy, vyhřívání bazénu a souše, filtrace.

a. Osvětlení:

Místnost s terárii je osvětlena jednak přirozeným světlem a to okny umístěnými na jižní straně místnosti, dále pak dvěmi zářivkovými světly o celkovém výkonu s již zmiňovanými reflektory. Ty jsou ale spíše jako pojistka z pro případ, kdyby přišli velké mrazy, aby se mohli krokodýli více nahřát. Místnost technická je osvětlena oknem ze skleněných tvárnic a dále zářivkovým světlem o výkonu 72 W.

b. Vytápění budovy:

O vytápění celé budovy, bazénů a souše se stará elektrokotel o výkonu 12 kW zn.
Protherm Rejnok. Jedná se vlastně o tři topné okruhy na sobě nezavislé. V místnosti s terárii jsou na chodbě umístěný dva topné registry, v technické místnosti je umístěn klasický radiátor. Rozvod celého topení je proveden v měďi. Kotel bude v budoucnu vytápět i rodinný domek, proto tolik kW. Na budovu s terárii by stačil výkon do 9 kW.

 

c. Ohřev bazénů:

V bazénech jsou umístěny topné registry, vyrobené z měděných trubek o průměru 1/2 “. Ve větším bazénu je registr vyroben z 6 měděných trubek o délce 1,70 m a v menším ze 4 trubek o délce 1,50 m. Tyto topné registry jsou zakryty potravinářským plastem. Uzávěry vytápění bazénů jsou umístěny na chodbě, v místnosti s terárii a jsou opatřeny automatickým odvzdušňováním. Později tento systém, bude možná doplněn trojcestným ventilem s dálkovým čidlem, pro přesnou teplotu vody v bazénech. Zde bude záležet na prvních zkušenostech s provozem vytápění. Třeba nebude vůbec zapotřebí.

 

d. Ohřev souše:

Obě souše jsou vytápěné klasickými podlahovými trubkami zn. Rehau. Podlahové topení je rovněž opatřeno automatickým odvzdušňováním a uzávěrem pro každou souš.

 

e. Filtrace bazénů a čištění bazénů:

K filtraci bazénů je používaná písková filtrační jednotka Azuro 5, pro filtraci vody do 25 m kubických. Ta je napojena pomocí hadic na sací a vratné potrubí bazénů o průměru 32 mm. Voda je čerpadlem nasávána přes předřazený hrubý filtr, dále pokračuje přes speciální filtrační písek, kde se zachytí jemná nečistota a poté pokračuje zpět do bazénu. Hrubé plovoucí nečistoty na povrchu nebo pevný trus odstraňuji bazénovou síťkou, zbylé nečistoty na dně odstraňuji tak, že na sací potrubíčerpadla přidělám hadici a jednoduše dno bazénu vysaji, přičemž čistá přefiltrovaná voda se vrací zpět do bazénu. Vypouštění bazénu se rovnež provádí přes vícecestný ventil filtrace, kde se hadice napojí na odpadní výtok. Takto mohu rovnou zalévat a zároveň hnojit stromy na zahradě. Bazény jsou v provozu od 25.9.2010 a filtrace byla použita jednou a jeví se to prozatím jako dostačující. Veškerá udržba spočívá v občasném vyčištění plastového filtru a proplachu písku. Jednou cca za rok, se celý písek vymění. Zde záleží jak často se filtr používá. Většinou se písek obnovuje, když zhrudkovatí. Příkon celého zařízení, tedy čerpadla je 390 W. Vodu do bazénu dopouštím zahradní hadicí, napojenou na sprchovou baterii. Dopouštěná voda je přibližně stejně teplá jako voda v bazénech.

 

 

 

 

7– Současné klimatické podmínky při chovu:

Teplota v místnosti s terárii je nastavena pomocí pokojového termostatu na stálou teplotu 24°C. Topné registry na obslužné chodbě zajišťují minimální teplotu v celé místnosti. Vzhledem k tomu, že ohřátý vzduch z registrů, umístěných v obslužné chodbě, proudí při stropu místnosti do terárií, kde klesá a částečně se akumuluje, dochází tak k částečnému ohřevu vody v bazénech a vlastně v celém teráriu. Kdyby bylo vypnuté topení bazénů, voda v nich by byla cca o jeden stupeňteplejší. Se zapnutým bazénovým topením na minimum, se teplota vody pohybuje od 25 do 30 st.c, při současné výšce vodního sloupce 25 cm. Nejteplejší je samozřejmě u registru, nejchladnější na opačné straně.Teplota nad vytápěnou souší se pohybuje do výšky cca 10 cm okolo 28 st.c. Výhodou je, že termostat vypíná již při 24 st.c., přičemžteplota v teráriích a bazénech, je podstatně vyšší. Jak bude vše fungovat, to ukáže první rok provozu.
Na závěr bych chtěl dodat, že veškeré podrobnější informace o stavbě,provozu a nákladech rád zodpovím dotazatelům přes mail, nebo osobně, na našich setkáních.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přeji všem kolegům, kteří se pustili do stavby svých chovných zařízení, mnoho úspěchů a pevných nervů.

 

Text a foto: Luboš Kulich