Fauna Pantanalu: Kajman žakaré

Při své první cestě do tropů jsem se nejvíc těšil na to, že konečně uvidím ve volné přírodě zástupce krokodýlů. V celé oblasti Pantanalu žije pouze jeden zástupce a to kajman žakaré Caiman yacare. Další potenciálně vyskytujícící se druhy, kajman trpasličí Paleosuchus palpebrosus a kajman klínohlavý Paleosuchus trigonatus jsou druhy s noční aktivitou. Pokud se v okrajových částech Pantanalu nacházejí, zůstaly před námi ukryté.

Národní park Pantanal je pokládán za největší bažinu na světě. Pravidelně každý rok během období dešťů (listopad až únor) zaplavuje řeka Paraguai rozsáhlé oblasti v západní části Brazílie. Protože okolní terén je rovný jako ohromná stolní deska, rozlije se voda do šířky až 100 km od koryta řeky, a celé území se od obzoru k obzoru promění v bahnité jezero. Na několik měsíců tak zmizí pod hladinou nekonečné pastviny, nízké keře i stromy. Přibližně od května začne voda opět opadávat, až z vody vystoupí první bahnité ostrůvky. Tropické slunce pak zemi vysuší. A cyklus, při němž se na jednom území střídají suchozemští a sladkovodní obyvatelé, se uzavře.

Kajman žakaré Caiman yacare

Dle tvrzení místních žije v Pantanalu odhadem asi deset milonů kajmanů žakaré. To číslo se zdá na první pohled obrovské, ale když vezmeme v úvahu obrovskou rozlohu rezervace spolu s faktem, že jsme na poměrně malém území viděli až dva tisíce zvířat, nezdá se být nijak nadsazené. I při této vysoké koncentraci jsme našeho prvního kajmana zahlédli až druhý den. Kajmani tráví 95% dne ve vodě, kde dokonale splývají s porostem. Netrénovanému oku se tak některá jezírka mohou zdát prázdná. V době naší přítomnosti na přelomu října a listopadu končí období sucha, proto je stav vodní hladiny minimální a její teplota naopak maximální. Díky tomu kajmani v tomto období skoro vůbec nevylézají na souš. Jako studenokrevní živočichové si musí svoji tělesnou teplotu regulovat přesouváním se z teplejších míst na chladnější a naopak. V našem případě byla voda přes den dostatečně teplá na to, než aby se potřebovali vyhřívat na sluníčku.

Typická silueta kajmana mezi vodními rostlinami

Jediná možnost jak fotografovat kajmany na souši byla během západu slunce. V průběhu poslední hodiny, cca od 17:00 do 18:00 někteří kajmani vylézali z vody, aby se před relativně chladnou nocí vyhřáli. Pokud jsme kolem nich autem jen projížděli, nevšímali si nás. Jakmile jsme se k nim ovšem přiblížili po vlastních, utekli do vody. Bylo nutné se k nim plazit a využívat přírodní překážky, aby nás zpozorovali co nejpozději.

Žakar při západu slunce

Kajmani nás pozorně sledovali

Vždy po překročení únikové vzdálenosti se přesunuli do vody

Během dne trávili kajmani čas nejen ve vodě, ale hlavně pod vodou. Důvodem byly neustávající nálety „horse flies“. Tyto mouchy podobné ovádům pijí kajmanům vytrvale krev. Možná si řeknete: „Jak se dostanou přes silný pancíř?“ Tyto mouchy útočí na jemnou kůži v okolí očí a ušních otvorů. Jedině v těchto místech ji dokáží propíchnout a sát kajmanům krev. Jedinou obranou před jejich nálety je ukrýt se pod hladinou. Mouchy jsou vypočítavé a ihned po vynoření se na svou kořist opět vrhnou.

Dotěrné „horse flies“ na hlavě kajmana žakaré

Dvakrát se nám poštěstilo vidět během dne přecházet kajmana přes cestu. Přesunovali se do jiného jezírka, pravděpodobně kvůli potravě, anebo byli vytlačeni silnějšími exempláři. Krokodýli jsou tzv. „alfa jedinci“. Každý z nich, jakmile má nad ostatními fyzickou převahu, se snaží zaujmout dominantní postavení ve svém teritoriu. Při těchto teritoriálních soubojích často dochází ke zraněním (viz foto níže) případně k usmrcení slabších jedinců.

Tomuto kajmanovi chybí levá přední noha. Pravděpodobně v důsledku souboje.

Vyjímkou jsou juvenilní a semiadultní jedinci. Ti se dokáží vzájemně tolerovat v jezerech i ve značných počtech. Je tomu tak i díky velké koncentraci ryb v každé větší louži. Ty pro změnu nejsou obývány dospělými jedinci větších rozměrů, kteří se koncentrují v řekách plných ryb. Právě ryby tvoří hlavní složku jejich potravy. K mému překvapení si vůbec nevšímali všudypřítomných ptáků. Ti jim doslova skákali po hlavách. Důvodem je obrovské množství ryb, které nejsou schopni kajmani ani ptáci vychytat. Člověk by s tím problém neměl. Naštěstí je zde díky restriktivním nařízením rybolov omezen a v některých částech zcela zakázán.

Kajman požírající sumcovitou rybu.

Kapybary taktéž nepatří na jídelní lístek kajmanů. Bezstarostně si mezi nimi plavou, vzhledem ke své velikosti jsou pro ně příliš velkým soustem. Vyjímku tvoří jen mláďata. Viděl jsem, jak skupinka kapybar s mladými přišla k jezeru plnému kajmanů. Dospělé kapybary vešly do jezera a vytvořily na jeho okraji ze svých těl polokruhovou hráz. Následně vstoupila do vody mláďata a začala se krmit vodními rostlinami. Byla tak před kajmany chráněna.

Skupinka 2–4 letých kajmanů při západu slunce

Překvapením pro mne byla nízká agresivita kajmanů. Na rozdíl od zvířat chovaných v zajetí se nechovali agresivně a raději utekli do vody. Na některých farmách je místní drží jako atrakci pro turisty. Slyší na jméno, po zavolání vylezou z vody a přijdou až ke svému „krotiteli“. Ten jim za odměnu nabídne rybu. Dokonce i při plavbě lodí jsou někteří naučeni připlavat si pro pamlsek na povel.

Kajman „Zig“ plave k naší lodi pro šupinatou odměnu

Zajímavé bylo sledování rodičovského chování kajmanů. Pro samce rodičovské povinnosti začínají i končí oplodněním samice. Ta si následně najde opuštěnou kaluž, v jejíž blízkosti naklade vajíčka. Po nakladení vajec cca 3 měsíce střeží hnízdo dnem i nocí před predátory. Po vylíhnutí chrání mláďata ještě asi tři měsíce, dokud nepovyrostou a lépe budou schopna odolat predačnímu tlaku dalších dravců. Právě v této době jsme se v Pantanalu nacházeli. Našli jsme malou kaluž, ve které byly desítky malých kajmanů. Jakmile jsem se přiblížil k jejímu okraji, vynořila se uprostřed velká hlava samice a začala se ke mně přibližovat. Mláďata se kolem ní instinktivně shlukla.

Samice kajmana žakaré Caiman yacare

Na přírodě je úžasné, jak predátor nacházející se téměř na vrcholu potravního řetězce (nad ním je jen jaguár a člověk) bývá počátkem svého života na jídelníčku většiny dravců. Tito dravci se po dosažení dospělosti pro změnu stávají jeho potravou.

„Portrétovka“ s vosou na hlavě

Překlad Caiman yacare je neméně zajímavý. „Caiman“ ve španělštině znamená krokodýl.“Yacare“ je místní pojmenování pro aligátora. A ve skutečnosti je to kajman. Co se týká dosahované velikosti, největší pozorované zvíře měřilo asi 2,5 metru. Většinou ale byli podstatně menší, obvykle 1,5 – 2 metry.

Já tě vidím…

Navzdory hojnému výskytu jsou kajmani v této oblasti přísně chráněni zákonem. Za zabití je pokuta v přepočtu 15.000 €, za odchyt 5.000 €, případně několik let vězení. Kdyby byly u nás za pytláctví podobné sazby, měli bychom zřejmě lesy plné zvířat.

Text a foto: Milan Kánya