Historie

Česká republika svým středoevropským chladným podnebím není vůbec příhodná pro chov krokodýlů, její poloha zdá se být také velmi vzdálená od míst jejich výskytu na to, aby se zde někdo vážně zabýval problematikou jejich ochrany. Přesto mají čeští herpetologové a teraristé poměrně významné postavení v rámci Evropy, co se týče chovu a ochrany krokodýlů.

Historie ochrany se datuje od počátku šedesátých let minulého století, kdy byl známý český herpetolog prof. Zdeněk Vogel, účasten založení krokodýlí farmy na Kubě. Jako odborný konzultant tamějších zoologů významně přispěl k záchraně ohroženého krokodýla kubánského, a jeho odkaz v podobě fungujících farem s chovem krokodýlů amerických a kubánských jsou tohoto dodnes dokladem. Kniha ,,Na lovu vzácných krokodýlů“, kde popsal svojí činnost na Kubě, se stala na dlouhou dobu základní učebnicí o kubánské herpetofauně pro budoucí generaci českých teraristů a herpetologů. I další jeho kniha ,,Džungle na tisíci ostrovech“ z počátku sedmdesátých let, popisující jeho expedici do delty Orinoka, podávala cenné informace o životě plazů ve volné přírodě, z krokodýlů pak o kajmanovi brýlovém a dodnes kriticky ohroženém krokodýlovi orinockém.

Další jeho aktivity, zejména provoz herpetologické stanice v Praze, zabývající se dovozem a chovem plazů z celého světa, významně napomohly v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století k vytvoření nevídaných kolekcí krokodýlích druhů, chovaných ve střední Evropě. Nezapomenutelná byla sbírka krokodýlů v plzeňské zoologické zahradě, čítající v dobách své největší slávy asi patnáct druhů a poddruhů. Rovněž v zoologické zahradě ve Dvoře Králové se v průběhu let vystřídala řada zajímavých krokodýlích druhů. Ještě v roce 2007 tvořila sbírka krokodýlů v Zoo Wroclaw v sousedním Polsku 11 druhů, z nichž mnozí pocházeli z dovozů prof. Zdeňka Vogela. Není nezajímavé, že polovina páru krokodýlů kubánských, který se od roku 2005 rozmnožuje na krokodýlí farmě ve Chvalšinách – konkrétně samice, pochází z posledních dovozů tohoto významného českého herpetologa.

Česká republika se zapsala významně do dějin evropské teraristiky rozmnožováním velkého počtu plazů a obojživelníků, včetně krokodýlů.

Senzaci v teraristickém světě znamenalo rozmnožení kajmana brýlového severního panem Rudolfem Stříbrným v roce 1977. Tento úspěch se řadil mezi vlastně první evropské odchovy krokodýlů a byl bohatě citován v domácí i zahraniční literatuře. Chovatelské zásady, které Stříbrný popisoval ve svých článcích jsou platné dodnes. Od té doby se podařilo v Čechách rozmnožit celkem sedm druhů krokodýlů, z toho jeden se statutem dle světové Červené knihy ohrožených druhů ohrožený a jeden kriticky ohrožený.Je zajímavé,že na odchovech krokodýlů v Čechách se stejnou měrou podílejí jak soukromí chovatelé,tak i zoologické zahrady a to i u velkých druhů krokodýlů,u nichž se zdálo,že jejich chov je nad síly soukromých osob. Budiž prosím tento argument vyslyšen při současných snahách evropské unie zakázat chov exotických zvířat, mezi nimi i krokodýlů, sou­kromým chovatelům.Pro úplnost přidáváme seznam rozmnožených druhů :

1977 – Caiman crocodilus fuscus – Rudolf Stříbrný, později pak J. Trávníček, Stanice mladých přírodovědců Smíchov a další
1980 – Caiman yacare – Zoo Plzeň, dále Zoo Lešná
1984 – Crocodylus niloticus – Josef Krejzl, dále pak Stanice mladých přírodovědců Smíchov, Zoo Brno
1986 – Osteolaemus tetraspis – Zoo Jihlava, dále pak Zoo Plzeň, Zoo Liberec, Zoo Olomouc, Jiří Trávníček, Jaroslav Zelinka
2001 – Paleosuchus palpebrosus – Jiří Trávníček, Zoo Dvůr Králové
2005 – Crocodylus rhombifer – Miroslav Procházka (1979 – úspěšná inkubace vajec dovezených z Kuby – Václav Laňka)
2007 – Crocodylus siamensis – Miroslav Procházka
2008 – Paleosuchus trigonatus – Jiří Trávníček
2012 – Crocodylus palustris – Miroslav Procházka

Z výše uvedeného seznamu, který pochopitelně zaznamenal jen publikované, nebo jinak veřejně známé odchovy a tudíž nemusí být co do počtu úspěšných chovatelů vyčerpávající, je zřejmé, že k dynamickému rozvoji chovu krokodýlů došlo v polistopadovém období. Mezníkem pak je rok 2000, kdy vzniká první česká krokodýlí farma, a to v zázemí zemědělské společnosti v jihočeských Chvalšinách. Tato farma se orientuje na záchranný chov ohrožených druhů, cílem pak je vytvoření specializované krokodýlí zoo s chovem všech druhů krokodýlů. Realizace tohoto záměru začala prostřednictvím k tomuto účelu založené Nadace Tomistoma v roce 2005 v Protivíně.

Další farma vyrůstá od roku 2004 ve Velkém Karlově na Moravě. Jako výše uvedená je také součástí zemědělského podniku a klade si za cíl chovat největší stádo krokodýla nilského v Evropě. Kromě agroturistiky plánuje tato farma i hospodářské využití nilských krokodýlů na produkci kůží a masa.

U zoologických zahrad v polistopadovém období přichází vlna zakládání chovu malých druhů krokodýlů. Rozmnožují se krokodýlové čelnatí, kteří pronikají do soukromých chovů a tento druh se stává jedním z nejčastěji chovaných krokodýlů vůbec. V brněnské zoo dochází k opakovanému rozmnožování krokodýla nilského. Rozšiřuje se také chov aligátora čínského (Zoo Plzeň, Zoo Liberec ), dochází k opakovaným odchovům kajmana hladkočelého (Zoo Dvůr Králové), v Zoo Lešná se rozšiřuje skupina krokodýlů kubánských. K hranici pohlavní dospělosti se přiblížila skupina gaviálů sundských (Tomistoma schlegelii) chovaná v Zoo Dvůr Králové, kde se snaží s využitím nejnovějších poznatků z chovu tohoto velmi vzácného a málo prostudovaného krokodýlího druhu o jeho rozmnožení. Orientace na chov kriticky ohrožených druhů krokodýlů se projevila v zoo v Plzni založením chovu krokodýla siamského. V době psaní tohoto článku jsou v pražské zoo dokončeny přípravy na chov gaviálů indických, kteří by měli rozšířit kolekci krokodýlů chovaných v Čechách. Pavilon pro indické gaviály v této zoo je největším a nejmodernějším pavilonem tohoto druhu v Evropě.

V současné době je na území České republiky chováno v zoologických zahradách, u soukromých chovatelů a na dvou farmách 22 druhů krokodýlů.

Ing. Miroslav Procházka