Snad každého stávajícího či potencionálního chovatele krokodýlů bude dříve nebo později zajímat, zda si při výběru svých chovanců pořídil, případně pořídí, samečka nebo samičku vybraného druhu. Tedy určitě ho to bude zajímat, pokud by se rozhodl pokusit se daný druh rozmnožit. U chovu plonkových kusů je tato otázka, dá se říci, bezpředmětná, protože tam nám může být naprosto lhostejné zda v chovu máme samce nebo samici. Takový chov ale plně nesplňuje poslání chovatelství, jakožto možného způsobu ochrany a záchrany, některých druhů.
Krokodýlové patří k živočichům s odděleným pohlavím. Vzhledem k tomu, že se jejich pohlavní orgány nenachází na povrchu těla ( jako třeba u savců ) a nejsou vidět, je pro jejich identifikaci nezbytné krokodýla napřed odchytit, řádně zajistit a pak teprve následně vyšetřit. Samci i samice mají své pohlavní orgány ukryté uvnitř tzv. kloaky (vyústění pohlavních a trávicích cest ). Kloaka je podlouhlá štěrbina nacházející se na spodní straně kořene ocasu (foto 1). Teprve prohlédnutím, nebo prohmatáním kloaky je možné zjistit pohlaví daného zvířete. Při rozevření kloaky můžeme na bocích vidět i pižmové žlázy s tmavými středy viz přiložená fotografie (foto 2)
Kloaka
Tmavé pižmové žlázy
Zatím co v minulosti se pohlaví u krokodýlů dalo s přesností určit teprve až po jejich usmrcení, při prováděném pitevním zákroku. Jsou dnešní techniky užívané pro stanovení pohlaví krokodýlů mnohem šetrnější. Snad jedinou jejich nevýhodou může být pouze ta skutečnost, že je lze ve většině. případů využít až u odrostlých, nebo dospělých jedinců. Navíc člověk provádějící vyšetření pohlavních orgánů krokodýlů musí mít dostatek znalostí a zkušeností, aby byl schopný odlišit od sebe klitoris samice od penisu samce. Penis svou stavbou je velmi podobný primitivnímu savčímu penisu. Tělo penisu přechází ve zduřelou část- žalud, nad kterým se nachází prstovitý výběžek penisu. Mezi výběžkem penisu a žaludem se nachází kapsovité vyústění semenného kanálku tzv. chámovodu. Klitoris je svou stavbou penisu velmi podobný, je jen menší, což je u mláďat sotva patrné. Jejich shodné utváření může mít, zejména při vyšetření kloaky mladších jedinců, značně zkreslující účinek.
Je pravdou, že u dospělých jedinců, některých druhů poznáme již na první pohled, že se jedná o samce či samici. Jedná se ale o nepatrný počet druhů tedy, abych byl konkrétní o dva druhy. O gaviála indického (Gavialis gangeticus) a krokodýla čelnatého (Osteolaemus tetraspis), u nichž by se dalo mluvit o pohlavním dimorfismu. U samců gaviála indického se na konci horní čelisti v oblasti nozder nachází pevná charakteristická zduřenina, kterou samice postrádají. U samců krokodýlů čelnatých horní víčka očí svírají s bází tlamy mnohem větší úhel než u samic. U nich téměř kolmý úhel vytváří tzv. čelo. Odtud pojmenování druhu. Oči samic potom působí vystoupleji než oči u samců (foto 3 a 4) Stejně tak se podle dosažené velikosti dospělých krokodýlů dá, alespoň v náznaku usuzovat, zda se jedná o samce či samici. Samci bývají zhruba o jednu třetinu větší než samice.
Dospělá samice krokodýla čelnatého
Dospělý samec krokodýla čelnatého
Jak jsem již předeslal pohlaví samčí i samičí ( penis a klitoris ) jsou téměř shodná a u mláďat jsou, pro člověka méně zkušeného, či dané problematiky znalého, téměř neodlišitelná. Mezi dospělými krokodýly jsou velikostní rozdíly mezi samci a samicemi již poměrně markantní. U dospělého krokodýla nilského (Crocodylus niloticus) měřil penis samce 20 cm, klitoris samice byl jen asi 3 cm dlouhý. U 150 cm dlouhého kajmana brýlového (Caiman crocodilus apaporiensis) penis měřil 6,8 cm (MEDEM , 1981).
Jednou z užívaných metod při určování pohlaví krokodýlů je palpace – prohmatání kloaky pomocí ukazováku nebo prostředníku ruky a podle velikosti orgánu nahmataného uvnitř kloaky stanovení pohlaví. Při palpaci je prstem možné také penis a někdy i klitoris vysunout ven z kloaky směrem k jejímu břišnímu okraji. Tuto metodu lze úspěšně provádět u jedinců dosahujících velikosti kolem jednoho metru a více.
V roce 1993 Jes popsal novou metodu, která se dá užít ke stanovení pohlaví vyšetřovaných krokodýlů pomocí tzv. spekula (foto 5). Tuto metodu lze použít už u zvířat mnohem menších. Respektive tak velkých,abychom do jejich kloaky mohli zasunout zmiňované spekulum (u zhruba 40 – 50 cm dlouhých mláďat). Spekulum jsou vlastně pákovité kleštičky z antikorosní oceli, které mají konce svých čelistí mírně prohnuté a upravené do jakéhosi trychtýřku. Čelisti se při stisku rozevírají a umožňují nám tak šetrně rozevřít kloaku sledovaného jedince krokodýla a vizuálně ji vyšetřit (foto 6).
Spekulum
Určování pohlaví mláďat krokodýlů pomocí spekula
I když jsou obě metody dostatečně dlouho známy, je pro většinu chovatelů patrně těžké si své jedince správně určit, nebo se při určování dopouští chyb. Setkal jsem se během své praxe s řadou takových případů. Vím dokonce i o jednom poměrně kuriosním případu určování pohlaví krokodýlů. Kdy byla u většího počtu chovaných krokodýlů, jednoho našeho chovatele, užita zcela ojedinělá metoda určování pohlaví. Chovatel se uchýlil k alternativnímu způsobu bezpečného zjišťování pohlaví u svých chovanců pomocí tzv. virgule ( proutek, nebo drát ve tvaru háčku s nímž se vyhledává voda ). Přizvaný praktik na požádání nad každým z krokodýlů podržel v rukou jmenovaný nástroj a podle jeho údajného pohybu směrem nahoru, nebo dolu dokázal přesně určit zda sledovaný krokodýl je samcem nebo samicí. Úsměvné, že, ale kdo chce ať si tomu věří. Já dávám přednost ověřenějším způsobům, které mě dosud nezklamaly.
Při chovu krokodýlů, kterým se celý život věnuji, jsem přišel na další, dosud nový způsob určování pohlaví u mláďat chovaného druhu, aniž by při něm musel čekat až dorostou do potřebné velikosti, abych u nich použil palpace pomocí prstu, nebo jmenovaného spekula. Metodu lze úspěšně použít již u mláďat krátce po jejich vylíhnutí a každý si jí může podle návodu vyzkoušet i u svých chovanců. Jediné co k mé metodě je zapotřebí je dobrý zrak, vhodné zvětšovací sklo (lupa) a dostatek světla. Pro snadnější manipulaci s prohlíženým mládětem krokodýla, kdy je dobré mít obě ruce volné, se hodí použít zvětšovací sklo, které je usazeno v pantografu nastavitelného ramene a má vlastním osvětlení. Plně nám však postačí i obyčejná hodinářská oční lupa. Tolik k pomůckám.
V čem má metoda spočívá a jak při ní postupovat se pokusím následovně popsat.
Jak jsem si během odchytů mláďat i větších jedinců všiml, mají tendenci při uchopení patrně pod vlivem stresu a zvednutí do vertikální polohy téměř 100 % snahu vylučovat moč a přitom z kloaky vysunovat své pohlavní orgány. Začal jsem tohoto využívat ve svůj prospěch a při záměrném uchopení a zvednutí krokodýlka do jmenované polohy, jsem u něj prováděl determinaci pohlaví. Postup je názorně ukázán na přiložených fotografiích. Pro fixaci pohlaví ve vystrčené poloze z kloaky je možné použít mírného, nenásilného prohnutí kořenu ocasu směrem k břichu. Vysunutí pohlavních orgánů je možné docílit i pouhým rozevřením kloaky pomocí ukazováčku a palce volné ruky viz foto 7 až 10. Nebo rozevřením kloaky prsty se současným prohnutím ocasu (viz popis výše). Na fotografiích, které jsem použil k demonstrování popisované metody jsou zachycena 30 cm velká mláďata krokodýla čelnatého. U snímků s ukázkou použití spekula jsem vyšetření kloaky prováděl u 40 cm dlouhého mláděte.
Sevření kloaky mezi prsty
Sevření kloaky mezi prsty
Penis mláděte velkého 30 cm
Klitoris mláděte velkého 30 cm
Tolik tedy k mému určování pohlaví mláďat krokodýlů. Snad pomůže i dalším chovatelům, v jejich touze po poznání svých chovanců a při sestavování chovných párů, nebo celých chovných skupin, protože u chybně sestaveného páru se naprostou jistotou rozmnožení nikdy nedočkáme a dříve nebo později bude hrozit, že se jedinci stejného pohlaví s velkou pravděpodobností začnou vzájemně napadat. To může mít pro slabšího z jedinců i fatální následky. Tato metoda nám pak pomůže, už v samém počátku pořízení si krokodýlích mláďat, se vyhnout celé řadě zbytečných problémů, které by z jejich chovu mohly časem vzejít.
Literatura : JES, H., 1993 Geschlechtsbestimmugen bei Panzerechsen mittels Vaginal – Spekulum. Elaphe N.F., Rheinbach, 1(1) : 6–7.
Text a foto: Jaroslav Zelinka